Sokolská župa Budečská

Tělocvičná jednota Sokol Křivoklát byla založena na podzim roku 1907. V létě 1909 uspořádala první veřejné cvičení, kterého se zúčastnili členové jednoty Sokol Křivoklát a ještě Beroun, Stradonice, Nová Huť (dnes Nižbor). Rok na to, byla první větší akce - okrskové cvičení, které bylo nejnižší částí přípravy na slet.

Jedná se o přepis ručně psané zprávy s malou úpravou. Článek je ukázkou toho, jak tehdy členové Sokola s nadšením cvičili a dokázali zorganizovat velké akce i na malých místech a jak takový průběh akce vypadal. V roce 1910 probíhala okrsková cvičení, další rok byl V. slet župy Jungmannovy v Chuchli a další rok, to byl rok 1912, byl VI. všesokolský slet v Praze na Letné.

Průběh okrskového cvičení zapsal vlastní rukou br. Rudolf Šupík, jednatel pracovního výboru, dne 9. října 1910.

Kurzívou vpisované poznámky do textu dosadil přepisovatel článku.

Rozkošné romantické městečko naše Křivoklát, oděno bylo jsi v časných hodinách ranních v den 28. srpna 1910 v háv sváteční a ověnčeno prapory červenobílými na znamení, že konati se bude slavnost velká, slavnost to pro město naše významu velikého, pro zdejší město dosud neznámého, okrskového cvičení „Sokolského“.

Již o půl 9té hodině ranní proudily zástupy zdejšího občanstva i obyvatelstva z obcí vůkolních, aby uvítali bratrské jednoty, které ku cvičení přijeti měly ranním vlakem o 9té hodině, tak že do příjezdu vlaku byla zastávka naše úplně přeplněna.

K uvítání dostavili se na nádraží starosta Sokola Křivoklátského br. Hypolit Fastr téměř se všemi členy správního výboru, jakož i skoro veškeré členstvo Sokola. Rázem 9té hodiny přivezl vlak cvičící členy několika jednot od Berouna, jakož i mnoho hostí jejich.

Po přivítání jejich nastoupen byl pochod k Sokolovně „U Musilů“ (pozn. tehdy sál hostince). Pochody zahrány byly hudbou kapelníka pana Františka Novýho z Berouna, který s kapelou svojí čítající 20 mužů rovněž vlakem přijel. Zároveň přijely povozy bratrské jednoty ze Žebráku, a jiné jednoty pak pěšky přišly. Před sokolovnou hudbou přivítány byly. Celkem dostavily se bratrské jednoty: Beroun, Hudli­ce, Chýňava, Loděnice, Tetín, Nová Huť (pozn. dnes Nižbor), Mořina, Stra­donice, Suchomasty, Zdice a Žebrák, jakož i někteří bratři z Rakovníka.

Po malém občerstvení odebrali se cvičící členové jednotlivě do šaten ve škole a pak na zkoušku na cvičiště. Ostatní sokolové se svými hostmi odebrali se k prohlídce hradu aneb na procházky do romantických lesů zdejších. Při příchodu na cvičiště všichni byli uchváceni nádherou jeho položení v romantickém údolí ověnčeném lesy, pod Kuchyněmi hradu Křivoklátu u Rakovnického potoka na louce bratra Karla Dubskýho. Cvičiště samo bylo skvostně upraveno a zařízeno, začež největší zásluhu má stavitel jeho bratr Maxmilián Šnobl.

Dopoledne provedena byla zkouška cvičícího členstva společná prostná. Výsledek byl dobrý až na to, že jim půda neb travnatá louka byla po stálých deštích svlhlá, a neposkytovala dopoledne pevné opory při obratech. Leč krásný den opravňoval k lepší naději na odpoledne. Po zkoušce pak byl rozchod cvičícího členstva.

Ve 2 hodiny byl sraz na druhé straně hradu v Křivoklátě, na konci osady Bud směrem k Roztokám. Odtuď konán byl společný průvod s hudbou za účasti 108 bratří v kroji. Cvičící členstvo odbočilo do šaten ve škole, ostatní s průvodem občanstva kráčeli dále až na cvičiště samé.

Účastníci veřejného cvičení přivítáni byli na cvičišti starostou jednoty křivoklátské. Významnou řeč promluvil bratr E. Klicpera z Rakovníka „O cílech Sokolstva“, která pro svůj vlastenecký, krásný obsah od účastníků mile byla přijata.

O 3 hodině přikročeno ku cvičení vlastnímu. Započato nástupem 44 členek se švihadly zdobenými. Za rychlého tempu hudby provedeny byly čtyři sestavy velice pěkně. Oddíl I. a IV. zvláště se líbil. Pak nastoupeno v 6 družstvech; dvě odešla ze cvičiště, a přikročeno ke cvičení na nářadí (pozn. tehdy ženy cvičily na stejném nářadí jako muži). Soustavným uspořádáním cviků, výsedy, přesedy, přískoky zamlouvala se obě družstva na koni na šíř i výcvikem vynikala obě družstva, zvláště mohutností a výškou skupiny družstva žebráckého na bradlech. Pak nastoupilo členstvo (pozn. v tomto případě pravděpodobně se jedná o ženy) k nářadí. Že cvičeno bylo s chutí, viděti bylo na živé hbitosti: - Na Mořině viděti bylo pěkné různosti. – Dvě sestry ze Stradonic cvičily krásně při skoku o vysoké tyči. – Rovněž i Hudlice na bradlech měly pěkně uspořádaný výběr cviků. – Na vysokých bradlech nejlépe cvičil Žebrák a Beroun zase na hrazdě se zájmem byl pozorován.

Následovalo pak vystoupení jednot (pozn. tj. mužů): 20 cvičenců Žebráckých předvedlo šerm s holí krátkou. - Nádherně provedeny byly výrazné skupiny a to v ostrém provedení Suchomasty (8 cvič.) - Loděnice (10 cvič.) s palicemi – Nová Huť (7 cvič.) provedla nádherně malebné skupiny na dvou žebřících, tak že sklidili zaslouženou pochvalu. - Beroun (10 cvič.) provedl šerm holí dlouhou. - Křivoklát pak (12 cvič.) pěkné, dosti složité sestavy s nestejně barevnými tyčemi.

Nejpěknějším bodem celého pořadu po prostných bylo následující vystoupení ženského odboru z Křivoklátu, jenž počtem 12 provedl tance vlastního cvičení a s vlastní hudbou. Zde bratr sestavovatel výstižně ukázal, co krásných, úhledných, ale také i účelných cviků pro ženy skrývá se v tanci. K úplnému dojmu však i samy cvičenky ze všech sil napomáhaly, svižně se pohybujíce. Líbilo se všeobecně. Po nich členstvo Zdic (10) vyniklo se skupinami na koze i prostnými. Pak nastupují v dvojstupech členky cvičících sborů asi s 2 metrovými tyčemi na obou stranách s bíločerveným praporečkem a při hudbě k prostným z V. sletu všesokolského provedly 4. sestavy.

Poslední částí pořadu byla prostná členstva (pozn. mužů). Nastoupilo 144 cvičenců. Upraven čelný i bočný rozstup. Nástup zdařil se úplně. Při hudbě cvičeny pak tři sestavy, z úpolnických pohybů se skládajících.

Cvičení provedeno bylo velmi krásně, téměř bezvadně. Tu a tam ovšem při některých cvičeních byla chybička, ale není to skoro ani možné, aby při takovém množství na louce, kde opory pod nohou na mnoha místech není, zvláště při prostném, se nechybilo. To ovšem musí býti omluveno, jedná se jen o vyjímky. Celkově dopadlo však cvičení nad očekávání skvěle. – Po cvičení vykonán odchod osmistupem.

Všech cvičících členů bylo 144 (pozn. člen je muž, žen bylo 48 a ty se počítaly zvlášť, neboť nebyly přímými členy, tedy cvičilo 144+48 cvičenců), s necvičícími pak v krojích na 200 členů (pozn. členové jsou muži, důležitý a tehdy sledovaný ukazatel - počet Sokolů v kroji). Návštěva veřejného cvičení, co se občanstva týče, byla nepoměrně dosti dobrá, ač mohlo býti více návštěvníků. – Bezpochyby odstrašeni byli předchozími špatnými dny, a proto ze vzdálenějších míst byla návštěva dosti slabá. Přece však navštívilo veřejné toto naše cvičení na 1500 platících osob, mimo asi 200 osob neplatících, kteří ze vzdálenějších výšin lesních bezplatně přitomni byly, bez čehož se nelze obejíti. – Tento smutný úkaz zaslouží jen opovržení vzhledem k tomu, že vstupné na cvičiště ustanoveno bylo velmi nepatrné.

Po 5té hodině, po cvičení pořádaném, byl na cvičišti koncert. Hudba kapelníka p. Fr. Nového z Berouna jak při cvičení tak i při koncertě krásně hrála, a odměna pochvaly, kterou sklidila, byla plně zasloužená. Při koncertě byla čilá nenucená zábava na cvičišti, při níž každý pookřál. Provedeny byly od Sokolstva i návštěvníků různé hry. Ani o tanec nebylo nouze. – O občerstvení obecenstva na cvičišti postaráno bylo hojně zásobeným buffetem.

Uspořádáním téhož velké zásluhy sobě získaly dámy a sestry Křivoklátské, v první řadě pí. Urbanová, pí. Stahlová, Jirušová, Stránská a sestra Lutzová. Přináleží jim za to vzdáti srdečný dík, jakož i všem ostatním příznivcům, kteří jakýmikoliv dary aneb účastí při prodeji nápomocni byli. – I tombola se plně uplatnila, byla pěkná, rychle šla na odbyt, ježto byla po ní čilá poptávka. Bratr Rudolf Rosenbaum dobře ji sestavil a rychle rozprodal za pomocí dorostu učňovské besídky. – Rovněž zásluhy sobě dobyli pořadatelé, hlavně pak bratr náčelník a pokladník, kteří na všech stranách v každém ohledu vyvíjeli zdatnou činnost, provázeni jsouce myšlénkově, že práce ta jest každého svatou povinností.

O půl 7mé hod večer koncert ukončen a s průvodem hudby vyprovázeni byli Sokolové a hosté ku vlaku v 7 hod k Berounu odjíždějícímu.

Před odjezdem vlaku zahráno na rozloučenou několik skladeb sokolských i národních, při odjezdu vlaku o 7mé na obou stranách bouřlivé „Na zdar“ bylo provoláváno u každého s tou jedinou myšlénkou, abychom zase brzo se sešli silnější a v každém vzhledu pevní.

Zdařilé toto veřejné cvičení zakončeno pak bylo o 8 hodině večerní v Sokolovně u Musilů, počínajícím věnečkem. Při nenucené, přátelské a v pravém slova smyslu bratrské zábavě setrváno dlouho do noci. Při loučení každý měl radost, a poslední slova jeho byla: Bylo to zdařilé, bylo to hezké.

Protož za heslem „Ku předu, ku předu, zpátky ni krok“ nechť Tělocvičná jednota Sokol v Křivoklátě zdárně se vyvíjí.

Nazdar!

Článek připravil z originální archiválie

Pavel Kašpar - starosta T. J. Sokol Křivoklát