2007 – Jiřetín pod Jedlovou – Záhada hradu Tolštejn aneb za krále svého
13. rok, 14.–28. července 2007, 14 dní, 7 oddílu, 62 dětí, 7 vedoucích, 7 praktikantů, 1 zdravotnice, 3 rozhodčí, 1 zpravodajka a jedna hlavní vedoucí. To jsou čísla letošního letního dětského sokolského tábora, který se konal v Jiřetíně pod Jedlovou.
Jenže tábor nejsou čísla, ale hlavně týdny příprav, kostýmy, celotáborová hra, hry jako takové a především legrace.
Letos jsme se přenesli do dob moudrých králů, okouzlujících královen, pohledných princezen a odvážných princů a rytířů. Celý tábor se nesl v duchu rytířských soubojů a středověkých válek. Celotáborová hra měla název Záhada hradu Tolštejn aneb za krále svého.
Ústředním motivem byl boj s Černým rytířem, který pustošil zemi krále Václava I. Oddíly (Sciruové, Blauburgové, Krucemburci, Pivovarští, Ježci z Fialové hory, Rod Skalního Orla a rod Bílého jednorožce) měly za úkol najít Svatý grál dříve nežli Černý rytíř. Ovšem cestou za svým cílem musely splnit i jiné, více či méně obtížné, úkoly a do některých se zapojili i sami vedoucí.
Během tábora jsme měli jako obyčejně tři nástupy – úvodní, prostřední a závěrečný. První se uskutečnil hned v den příjezdu na zřícenině hradu Tolštejn. Prostřední byl jako vždy největší. Děti nám předvedly své tance a svou návštěvou nás poctila i skupina historického šermu z Prahy, která předvedla své umění. Následující den byl v roli této skupiny i budíček a rozcvička, kterou, ačkoliv byla poměrně neobvyklá, si užili nejspíše všichni.
Poslední nástup byl ve znamení melancholie. Smutek z konce bezvadného tábora jsme potkávali na každém kroku, ale hlavně jsme jej pociťovali sami.
Pokud jde o Jiřetín pod Jedlovou, navštívili jsme ho letos poprvé. Je to nadherné městečko v Lužických horách nedaleko německých hranic. Jeho dominantou je Křížová hora s křížovou cestou. Podle pověstí je zázračná. Kousek od městečka můžeme navštívit zříceninu hradu Tolštejn nebo rozhlednu na Jedlové hoře. Ovšem nádherná je i procházka po okolí.
Předchozích šest let jsme strávili v Jetřichovicích u Děčína – pro zasvěcené v „Jetřiškách“. Prožili jsme tam šest nádherných let, třebaže občas komplikovaných horky, povodněmi, orkány nebo ohněm. Jiřetín je ovšem stejně nádherné místo jako Jetřišky a my se můžeme těšit na další zajímavé zážitky.